Opavské pracoviště

Adresa a kontakt:

Nádražní okruh 33
746 01 Opava
tel: +420 553 821 603

Vedoucí pracoviště: doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.
 
Opavské pracoviště Archeologického ústavu AV ČR Brno bylo zřízeno v roce 2003 a navázalo tak na činnost někdejší pobočky brněnského Archeologického ústavu ČSAV, která zanikla počátkem roku 1993 v důsledku restrukturalizace Akademie věd po společensko-politických změnách, jež přinesl rok 1989.
 
Od počátku bylo budováno jako vědecko-výzkumné pracoviště zaměřené na období pravěku až vrcholného středověku pro území historického českého Slezska a severovýchodní Moravy. Pracoviště je vybaveno moderní technikou pro vedení a především kvalitní zpracovávání archeologických výzkumů s jejich veškerou dokumentací.
Za svou relativně krátkou dobu trvání realizoval opavský tým dvou odborných archeologů a dvou techniků bezmála 200 archeologických akcí. V jejich rámci se tak pracovníci oddělení během uplynulých osmi let podíleli na realizaci celé řady záchranných výzkumů.
 
Mezi nejvýznamnější terénní odkryvy uplynulých let můžeme v chronologickém sledu zařadit jednotlivé akce v prostoru ostrožny v Hradci nad Moravicí, rozsáhlé sídliště z období lužických popelnicových polí v Kobeřicích, sondážní výzkum drobného středověkého opevnění v Závadě, záchranné výzkumy v historických jádrech Opavy (ul. Jánská, Komenského) a Frýdku-Místku (ul. Hluboká). Informačně mimořádně hodnotnou lokalitou je v několika etapách zkoumané polykulturní sídliště s pohřebištěm na katastru Opavy-Kylešovic. Vedle desítek zahloubených objektů z doby římské (včetně dvou keramických pecí) zde četné další náleží kulturám lengyelské, lužické a jednotlivé také kultuře zvoncových pohárů a hradištnímu období. Mezi nejcennější poznatky z této lokality lze zařadit identifikaci 42 hrobových jam obdélného tvaru s mírně zaoblenými rohy jako pohřebiště pozdně eneolitické skupiny Chłopice-Veselé, která je tím poprvé doložena v oblasti českého Slezska.
 
Opava-Kylešovice: pohřebiště skupiny Chlopice-Veselé. Opava-Kylešovice: hrnčířská pec ze závěru starší doby římské až ze začátku doby stěhování národů.
 
Svým významem pro naše poznání minulosti je s uvedenou lokalitou v Opavě-Kylešovicích plně srovnatelné sídliště s přilehlým pohřebištěm na rozhraní katastrů opavských příměstských částí Malé Hoštice a Kateřinky. Všechny zde objevené hroby lze datovat do průběhu 2. poloviny 9. století a počátku století následujícího. Význam lokality tkví v doložení souvislosti pohřebiště se soudobou osadou, která byla zkoumána v nedalekém údolí, v trati Na studánkách. Je tedy pravděpodobné, že výzkumem zde byla zachycena část původní raně středověké sídelní struktury.
 
Opava-Malé Hoštice: plocha výzkumu velkomoravského pohřebiště z 2. poloviny 9. století. Opava-Malé Hoštice: plocha výzkumu velkomoravského pohřebiště z 2. poloviny 9. století.
    
Další akcí, která přinesla řadu nových poznatků, byl výzkum žárového pohřebiště lužických popelnicových polí na katastru města Příbora. Přes značně nepříznivé úložné podmínky a torzovitý stav 89 zkoumaných hrobových celků je korpus nálezů, který vedle keramiky obsahuje i industrii železnou, bronzovou a skleněnou, cennou informační bází pro naše poznání hmotných i duchovních aspektů života lidí, kteří žili v zázemí blízkého významného hradiska na Kotouči ve Štramberku patrně již od počátečního období uvedené kultury až do jejího vyznívání na rozhraní doby železné a laténské.
 
Příbor (okr. Nový Jičín): výzkum žárového pohřebiště z období lužických popelnicových polí. Příbor (okr. Nový Jičín): skleněné korálky z hrobu 77.
 
Vedle popsané terénní činnosti vyvíjí opavské pracoviště také další aktivity. Především koordinuje prostřednictvím Moravskoslezské regionální archeologické komise realizaci archeologických výzkumů, ochrany, záchrany a dokumentace archeologických památek, archeologických nalezišť a území s archeologickými nálezy. Odborní pracovníci publikují původní vědecké studie zabývající se pravěkým a středověkým vývojem osídlení českého Slezska se zaměřením především na eneolit, dobu bronzovou, dobu železnou a středověk a realizují přednáškovou činnost pro laickou i odbornou veřejnost. Pobočka v rámci společného pracoviště úzce spolupracuje se Slezským zemským muzeem v Opavě, a to zejména formou aktuální výstavní prezentace své záchranné terénní činnosti. Mezi dalšími spolupracujícími institucemi je třeba jmenovat regionální muzea, především v Novém Jičíně, v Hlučíně, v Českém Těšíně aj., nebo Opavskou kulturní organizaci. Nezanedbatelný je rovněž podíl na univerzitní výuce v rámci Archeologického ústavu Slezské univerzity v Opavě a společné pořádání odborných archeologických konferencí. V rámci pracoviště je dále rozvíjen společně s Oddělením archeologické prospekce nedestruktivní průzkum lokalit, a to formou jejich leteckého snímkování v oblasti územní působnosti pracoviště (např. Kotouč u Štramberka) a dále vývojem metodiky systematického zapojení detektorů kovů do procesu poznání zkoumané lokality a její systematické dokumentace (testováno na lokalitě Víno, okr. Bruntál). Ve spolupráci s dalšími renomovanými vědeckými institucemi realizuje opavské pracoviště také odběr nejrůznějších typů vzorků pro specializované přírodovědné analýzy.
 
Štramberk (okr. Nový Jičín): letecký snímek známé archeologické lokality Kotouč z dokumentační mise roku 2010.
 
Opavská pobočka Archeologického ústavu AV ČR Brno je odborným pracovištěm, které se v Moravskoslezském kraji významnou měrou podílí na realizaci záchranných výzkumů, pečuje o agendu archeologické památkové péče a o propagaci archeologického kulturního dědictví daného regionu. Díky činnosti pracoviště byla v uvedeném prostoru prokázána vyšší míra kontinuity prehistorického osídlení, než se doposud obecně soudilo, rovněž byl zaznamenán výskyt dosud nezkoumaných archeologických kultur. Obojí je důkazem, že zkoumaný region v žádném případě není archeologicky okrajovým územím.
 
Odkaz na Facebook stránku opavského pracoviště naleznete zde.